Bída s nouzí
Z bytu mi odešla nouze i s bídou,
když šly, tak křičely, že zase přijdou,
klidně si hrozte jen svou malou pěstí
já vám povídám, že stěhuje se, stějuje se ke mně štěstí.
Mám rád
a mám rád...
Potkal jsem na rohu blonďatý děvče,
stála tam, smála se zmáčená deštěm
a já jí povídám, má milá slečno,
v dešti a v bouři to je na ulicích, na ulicích nebezpečno.
Mám rád
a mám rád...
Pozval jsem na kávu tu holku urousanou,
stačil jen okamžik, teď už je paní vdanou,
a já vám povídám, pozor chlapi dejte,
zmoklejm holkám na nárožích obloukem se vyhýbejte.
Mám rád svobodu
a mám rád svobodu...
Po létech pohody mi přišlo krásný psaní,
píše v něm úřad náš, že už nejsi má paní,
co ty sis vysnila, teď končí hned a zkrátka,
za touhle příhodou teď zavíraj se nejtěsnější vrátka.
Mám svobodu
mám svobodu...
Klidně se vraťte mi, bídou i nouze,
nechci ráj na zemi, chci jen mít pouze
tu moji svobodu, má křídla volných ptáků,
nechte si pohodu, jezděte v bavoráku,
říkejte slovíčka, co dávno nejsou pravda,
jen se potom aspoň jednou podívejte do zrcadla.
Mám svobodu
mám svobodu...
