Napsali o nás
26. 4. 2011 (www.folktime.cz)
Bobování pro Kačenku a plný sál (Klokan): ...Noc měla být ale ještě dlouhá, a tak to chtělo na závěr ještě trochu sál rozpumpovat. To spolehlivě zvládla poslední skupina Kámen úrazu. Ta prošla v posledním roce celkem výrazným vývojem, když zakladatelka „Stounů“ Dana Sedláčková přesedlala od lehčí rytmiky až ke klasickým bicím a do kapely přišel nový baskytarista Robert Solář. Výsledkem byla opravdu energická muzika, která ve mně vzbudila pocit, že se kapela vydala správným směrem...
23. 9. 2010 (www.folktime.cz)
Reportáž z festivalu Folkomín 2010 (Slávka -vy-): ...než jsem začala trochu vnímat co se kde děje, už se na scénu chystal Kámen úrazu, parta, na kterou jsem se těšila od té doby, co jsem je slyšela na Notování... ...Ale zpátky na pódium, kde už začali hrát a zpívat "Kameni" - zněly písničky jako Vrabčák, Opilý měsíc, Noční vlak… a já jsem z nich zase cítila ten elán, radost a energii, kterou jsem nasávala jak houba. Užila jsem si je. Baví mě na poslech i na pohled, což se ne každé kapele daří.
4. 6. 2010 (www.notovani.cz)
FINÁLE NOTOVÁNÍ (reportáž z finále 7. ročníku Notování 2009-2010): ...A pak přišli Stouni čili Kámen úrazu a s ním i finiš soutěže! Zaplnila se všechna místa v sále i u baru, ba i jindy poněkud hlučné předsálí ztichlo. Potvrdil se odhad, že Kámen úrazu je kapela s velikou diváckou podporou a největším počtem příznivců v tomto finále. Ti se dočkali nejen očekávaných písniček, ale i hudebně pojatého moudra, co by se stalo, kdyby se jednotliví členové párů nenarodili, informace jak vznikl tanec zvaný step i historky, jak si student mateřské školy vyzkoušel být úplně promočený. Prostě radost a juchání, muzika "od podlahy", hudebně hutná a pestrobarevná, výrazná tečka za finálovým soutěžením....
4. 3. 2010 (www.notovani.cz)
PRVNÍ SEMIFINÁLE (reportáž z 1. semifinále Notování 2009-2010): ...A přišla poslední kapela, která navzdory docela pesimistickému názvu Kámen úrazu rozdala tolik optimismu, že by jim to mohl ledaskdo závidět. Plným právem získali největší potlesk i největší ovace ze všech zúčastněných soutěžících. A kromě toho jim moderátoři přiřkli zcela zaslouženě asi primát nejmladšího účastníka Notování, protože zatímco zpěvačka Katka Kučerová - Aronová stála na podiu vedle svého bratra - kapelníka, kytaristy a zpěváka Michala - její sedmitýdenní dcerka Magda poslouchala v kočárku ve foyer...
8. 2. 2010 (www.notovani.cz)
ŠESTÝ KOCOUR (reportáž z 6. základního kola Notování 2009-2010): ...Poslední přišla na podium nejpočetnější sestava – šestice Kamene úrazu. To nejdůležitější nebyly ani detaily ze života kapely, jako třeba že zpěvačka Katka Kučerová – Aronová porodila před třemi týdny a už zpívala, nebo že kontrabasista Jarda Hokr vyjevil, jak ho odevšad vyhodili, jen Kámen úrazu ho nechává hrát… Nejdůležitější byl drajv, který si tihle muzikanti přinesli sebou a způsobili, že po jejich písničkách zněl dlouhý potlesk a repertoár Kamene úrazu s přehledem figuroval na předních místech, zaškrtaných posluchači. Než se Rada domluvila, což bylo ovšem docela stručné, protože Kámen úrazu byl všem jasný ... (celý článek si můžete přečíst na webu Notování). Fotky z Notování si můžete prohlédnout tady.
10. 10. 2009 (www.future-line.cz)
TOAST SINGERS A KÁMEN ÚRAZU V PALÁCI AKROPOLIS: V dalším FutureLine večeru vystoupily kapely Toast Singers a Kámen úrazu. Hrát se začalo poměrně brzy, sál byl však příjemně zaplněn již od začátku - na přistavených židlích se usadilo obecenstvo o něco staršího věkového průměru, než je na FutureLine obvyklé. První kapelou byli Toast Singers - vokální uskupení šesti zpěváků, co rádi konzumují toasty. Tři muži a tři ženy zazpívali písně své i převzaté, a tak si každý přišel na své a nemálo návštěvníků si pobrukovalo do rytmu spolu s kapelou. Po krátké přestávce se představila skupina Kámen úrazu, kterou s předchozí kapelou pojí hned dva společní členové. Oproti "Toasterům" přibylo hudebních nástrojů, hudba se o něco více rozjela a pod pódiem se objevilo i několik tančících párů. Zkrátka tak trochu neobvyklý, ale o to lepší FutureLine večer. Fotky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.
13. 6. 2008 (www.folktime.cz)
ČESKÉ FINÁLE KONKURZU ZAHRADY 2009 (Džeksna): ...Na Konkursu samozřejmě převládala autorská tvorba. V pátek mě nejvíce zaujaly písničky pražského Kamene úrazu. „Stouni“ sázejí na melodie s nápadem, přehledné aranže, dvorní textařka Danča Sedláčková píše zajímavé a zpěvné texty. Kamenem úrazu bývají soutěžní vystoupení, tentokrát se soustředěné kapele dařilo.
13. 6. 2008 (www.folktime.cz)
KDYŽ SE ŘEKNE OPEN AIR (Džeksna): ...Po delším čase jsem slyšela, letos poprvé v delším než soutěžním vystoupení Kámen úrazu, a sedlo jim to výborně.
31. 3. 2008 (www.folktime.cz)
DEN LZE UŽÍT I VEČER (Tomáš Pohl): ...Jsou kapely a soubory hrající převážně pro peníze, jsou kapely a soubory hrající sobě pro radost. Pokud je interní radost kapely nakažlivá i pro diváky, vzniká společná diagnóza zvaná dobrá nálada. Nejde o stavění vzdušných zámků, vydávání desek za každou cenu, nejde o tzv. princip, který není nic jiného, než podrážděnou ješitností a touhou po pochybné slávě. Malý prostor klubu, oddělený posuvnou stěnou od občas syčící barové pípy, byl plný lidí, kteří se většinou znali. Tady zcela přirozeně splývá jeviště s hledištěm, tedy cosi, po čem toužila a touží divadelní avantgarda... Po pauze jsem po delší době opět potkal kapelu Kámen úrazu, která, jestli se nemýlím, hraje a zpívá od roku 2004. Základním hnacím prvkem kapely je Daniela Sedláčková, v civilu překladatelka, milovnice koček, zpěvačka, ale především autorka většiny textů kapely a autorka řady melodií. Daniela, původem z Ostravy, které se jinak neřekne než Danča, přidala ke zpěvu ještě perkuse, čímž nic nezkazila, ba naopak. Druhou zpěvačkou je Blanka Matoušková, která s Dančou zpívala v souboru Geshem. Zbytek kapely tvoří muži: Michal Aron (kytara zpěv), Jarda Hokr (basová kytara), Tomáš Kody Zeman (kytara a kdysi s Michalem Aronem i část kapely Vnitřní světlo) a nejméně nápadný Antonín Podlaha (foukací harmonika). Jestli se Kameni úrazu něco daří, pak jsou to melodie. Na nich se krom Daniely Sedláčkové podílí i Michal Aron, Honza Komín z kapely Načas, či bývalý člen kapely Martin Lasevič, kytarista a velmi dobrý zpěvák. Styl kapely, podobně jako u Toastů, nelze jednoznačně vymezit. Chvilku zní tak trošku trampsky ve Vlak jel dál či v Nočním vlaku, chvilku rockově a do bluesova v Baladě o nevydařeném večeru, či malinko šansonově v písni Když svítá, či baladicky v Potichu. V seznamu skladeb, které ten večer zněly, jsem nenašel vatu, neboli „slabingra“. Není sérií hudebních monumentů, nejsou to schody do hudebního nebe, „jenom“ se to hezky poslouchá a většinu písní lze po pár reprízách zpívat s kapelou. Ten večer kapela bojovala se dvěma nepřáteli: vedrem a zvukem. Carpe diem je dobré pro akustické koncerty, ale na rozdíl od výzvědných služeb zde chyběly odposlechy. Kámen úrazu s těmito nedostatky bojoval statečně a potlesk, požadující přídavky, tento závěr potvrdil. Na závěr zněla Cikánská, jedna z těch písní, které nutí nohy k dupání a ruce k tleskání do rytmu...
18. 3. 2008 (www.folktime.cz)
PRAŽSKÉ PORTOVÁNÍ - PŘEDKOLA (Miloš Keller): ...Kámen úrazu – tady to naopak vůbec kámen úrazu nebyl, skupina roste každým vystoupením. Třetí soutěžící, na kterém se porota shodla z 80%...
12. 3. 2008 (http://malejhonza.blog.cz)
POSTŘEHY Z PŘEDKOL PORTY V PRAZE (Honza Komín): ...Kámen úrazu - rytmika v kapele (nové djembe) rozhodně přínosem, rok od roku se zlepšují, na pódiu působili ostříleně...
17. 12. 2007 (www.putovanihrocha.cz)
DENÍK POUTNÍKA HORCHA: 14.12.2007 - koncert skupin Osada Zlaté Oči, Kámen úrazu a Žamboši: Dlouho jsem se připravoval na tuhle akcičku. Tedy, byl jsem připravován, zejména Dančou z Kamene úrazu. Nakonec to dopadlo úplně jinak a přesto skvěle. Koncert se konal ve sklepě Literární kavárny v Řetězové ulici, který byl našlapán k prasknutí. U vchodu seděl pan B. s kasičkou, vybíral vstupné a na oplátku předával balíčky s domácím vánočním pečivem (mňam). Posléze rozdával i letáčky Putování Hrocha. Také donesl zpoloviny opravený flašinet, který jsme před nedávnem přivezli z Pardubic a mne napadlo, že bych mohl celý koncert tímto nástrojem uvést. Byl to ďábelký nápad a po půlminutě hraní jsem toho zanechal. O to větší úspěch měli všichni, co vystupovali po mně. Skupina Osada Zalté Oči, která čítá na čyři desítky hráčů na kytaru, od naprostých amatérů, až po virtuozy, byla v poloviční sestavě (naštěstí), přesto se nemohla na podium vejit a jednotliví členové postupně vpadávali mezi naslouchající diváky. Jejich kánon a další skladby byly neobyčejné a my všichni jsme je odměňovali bouřlivými ovacemi. Po nich jsem opět vyplnil chvilku v programu já, provedl jsem autorské čtení druhé knihy Putování Hrocha, Sobotní výlet s Majklem. Kámen úrazu byl tradičně skvostný, dokonce mi věnovali jednu písničku. Děkuji. O další pauzičce jsem už nevěděl, co říkat, naštěstí mne zachránily děti, které byly rozdoávěné z tanečků a recitovaly básničky. Pravděpodobně je zmátl můj hroší úbor a domnívali se, že jsem bratr Santy Clause. Žamboši, Moraváci, kteří hrají netradičně pojatý folk, mne překvapili. Na závěr jsem byl přizván, zda nechci rozšířit řady Osady Zlaté Oči. Máte se na co těšit, milánkové...
24. 10. 2007 (www.putovanihrocha.cz)
DENÍK POUTNÍKA HROCHA (poutník Hroch): Před časem jsem byl pozván na koncert oblíbené kapely Kámen úrazu v klubu Podsklepeno. Neváhal jsem ani chviličku, navíc, neměl jsem zrovna co dělat a vyrazil jsem za kulturou, která podle programu začínala v 19:30. Přesně v 18:46 mi zvoní telefon (právě nastupuji do tramvaje na zastávce Vychovatelna). Byl to pan B. (Petr Berka nerad zveřejňuje své jméno), že prý to za chvilku začíná a kde že prý jsem, že to budu moderovat. Krása. Uháněl jsem jako o život, až za mnou plášť divoce vlál a venčící psi se mne báli. Dorazil jsem do klubu v 19:05, zcela vyčerpaný. A tam klídek a pohodička. Myslel jsem, že omdlím. Na baru mi nabídli čaj a kávu. Objevil jsem Meltu a se slzou v oku si vzpomněl na babičku, která tento nápoj často pila a tak jsem si jí dal (tedy tu meltu).
Koncert započal chvilku před půl osmou. Nejprve skupina Toast Singers, kteří jsou tak chudí, že nemají ani na hudební nástroje a tak zpívají bez nich. Ale nutno podotknouti, že zpívají báječně. Pak přišel na řadu pan Franta Vlček, fenomenální písničkář, folkista, bavič a rétor. Jen jsem litoval, že nevlastní cédéčko, protože bych si pouštěl. A nakonec na pódium vylezl i Kámen úrazu. Donutili mne, abych vyplňoval mezírky mezi písničkami a já, abych si nemusel nic vymýšlet, přečetl jsem jednu z povídek z druhé knížky Putování Hrocha aneb můj život s mámou. Rozsekal jsem ji na krátké úseky.
Večer se vážně moc povedl a ani se mi nechtělo domů. Částečně i proto, že bylo venku hnusně...
28. 8. 2007 (http://sekvoj.wz.cz)
FOLKOVÝ OBELISK 2007: Velice hezkým hudebním a kamarádským setkáním, v okouzlujícím prostředí takřka improvizované scény v malém lesíku mezi polabskými lány, byl včerejší pidifestiválek FOLKOVÝ OBELISK 2007 v Jiřicích u Benátek nad Jizerou. Milí lidé, příjemná atmosféra, dokonalý zvuk (mistr zvuku PETR NEPLECH) a chutné domácí pohoštění pro všechny, malá akce jak ze žurnálu... Příjemným překvapením pro SEKVOJ byla účast několika jejích blízkých přátel a příznivců. Děkujeme za ni stejně jako DANČE SEDLÁČKOVÉ a její kapele KÁMEN ÚRAZU za pozvání a těšíme se na další setkání (s našimi diváky i s pořadateli festiválku)!
10. 10.2006 (www.folktime.cz)
FOLKomín: VELKÉ HUDEBNÍ HODY V PLNÉM SLUNCI (Tomáš Pohl): ...Kámen úrazu, který s menším zpožděním festival zahájil, se ukázal být tou správnou položkou na úvod. Svižně hrající kapela, kterou její produkce viditelně těší, předvedla kromě jiného zajímavě ostrý hlas Michala Arona a dobrá foukačková sóla...
5. 10. 2006 (www.folktime.cz)
FOLKOVÉ BABÍ LÉTO (Cimbura): ....reportáž z Notování pod Vyšehradem zpracoval pro FOLKtime podrobně Tomáš Pohl. Je to dobrá reportáž. Ještě lepší by bylo, kdyby nás, pořadatelskou radu soutěže, soutěžící skupina Kámen úrazu (Praha) nacpala řízky, jak jsme se v Tomášově reportáži dočetli. Nicméně, Stouni u pořadatelské rady vyhráli i bez toho!
18. 9. 2006 (www.folktime.cz)
NA JMÉNO ZPĚVAČKY JSEM SE NEZEPTAL - REPORTÁŽ Z nOTOVÁNÍ POD VYŠEHRADEM (Tomáš Pohl): Posledním, šestým účinkujícím, byla kapela Kámen úrazu z Prahy. Loňského roku se "Kameny" dostaly do finále, takže proč by nezkusily štěstí podruhé? Před samotným začátkem večera však došlo k politováníhodné události. Kámen úrazu totiž tradičně vozí na koncerty vlastnoručně napečené řízky. Pokud je to pro vlastní potřebu, je vše v pořádku. Tentokrát nepekly Blanka nebo Danča, ale kytarista a zpěvák Michal Aron. Ač nerad, viděl jsem některé členy poroty jíst řízky plnými ústy a přikusovali k nim chleba rovněž dovezený kapelou. Ponechávám to bez jakýchkoli komentářů. Kapela spustila písně: Vlak jel dál, Noční motýl, Cikánská a Vyznání. Kámen úrazu představil nového basistu, kterým je Jarda Lee Bob Hokr v červené čepici. Je vidět, že zapadl do kapely, by» je v ní poměrně krátce. Předtím jste jej mohli vidět například v kapele Suroví kocouři. "Kamenům" to šlape čím dál líp a velmi dobře znějí i pěvecká sóla Martina Laseviče. Martin chce opakovat loňskou radostnou událost a očekává daląího potomka. Kdo chce vidět a slyšet Kámen úrazu, setká se s touto kapelou i na FOLKomínu 23. září 2006 na Toulcově dvoře v Praze 10, kde zahajuje ve 13 hodin jako první účinkující.
10. 3. 2006 (www.ifolk.cz)
Jubilejní portování (Miloš Keller) ...Kámen úrazu reprezentoval trampskou část hudebního spektra a byl přesně takový, jaká má trampská skupina být - melodický, nevyumělkovaný, jednoduchý a upřímný, přitom zejména ve skladbě Když se stmívá s velkou atmosférou a působivý. Jasný postup.
22. 11. 2005 (www.folktime.cz)
OZVĚNY ZAHRADY V ZAHRADĚ POPRVÉ (Džeksna) ...mě navnadil jejich demáček stažený z FOLKtime.cz. Výhradně autorská tvorba, melodický folk s příklonem k trampské muzice, městský folk v blues, v aranžích energický doprovod i sóla na dvanáctistrunnou kytaru a jímavá foukací harmonika. Písničky zněly jako na nahrávkách. Pouze v pomalejších skladbách sbory v dlouhých slabikách malinko neladily, ovšem vyzdvihnout musím expresivní projev Michala Arona v Blues o prázdné láhvi z rodu Mišíkova Špejchar blues...
18. 10. 2005 (www.folktime.cz)
VEČER MILÝCH PŘEKVAPENÍ (Tomáš Pohl) ....vystoupil, nebojím se to tak nazvat, meteor tohoto kola - Kámen úrazu z Prahy. Půvabný základ kapely tvoří dvě hezké dívky: Daniela Sedláčková (zpěv a autorka většiny písní), Blanka Matoušková (zpěvačka většiny písní) a Antonín Podlaha (nenápadný, ale velmi hezky slyšitelný hráč na foukací harmoniku). Do kapely dále přišli Michal Aron (zpěv a ak., kytara), Martin Lasevič (zpěv a ak.. kytara) a konečně Martin Jursa (basová kytara), Daniela, dívka z Karviné, uvedla jako kapelnice tyto skladby: Ráno, když svítá, Patníkový blues, Když se stmívá a Balada (blues) o nevydařeném večeru. Po doznění první písně jsem věděl, že další postupující je na cestě. Kapela má švih, drajv, radost ze hraní, velmi dobře jim to zpívá a vybrané písně byly jedna lepší než druhá. Michala Arona znám z kapely Vnitřní světlo a potkávám ho skoro na každém koncertu, ale v závěrečné písni přesvědčil, jak dobrý je zpěvák i kytarista...
26. 9. 2005 (www.folktime.cz)
CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY (Jakub Moravec) ...Po přestávce na mě čekalo další dnešní překvapení, kapela Kámen úrazu (Daniela Sedláčková – zpěv a autorka většiny textů a mnoha hudeb; Blanka Matoušková – zpěv;Michal Aron – kytara, zpěv; Martin Lasevič – kytara, zpěv; Michal Jursa – baskytara; Antonín Podlaha - foukačka), kterou jsem nikdy neslyšel a o to víc jsem na ni byl zvědavý. Začátek jejich vystoupení provázely problémy se zvukem a tak místy sólovala vazba, ale během pár písní se vše ustálilo. Trochu netradičně hrají oba kytaristé na dvanáctistrunné nástroje a v mnoha předvedených skladbách hodně podobně, což je trochu na škodu. První písně (Noční vlak, Patníkový blues) jakoby volně navazovaly na interprety právě skončené, protože autorem muziky byl Honza Komín. Jeho rukopis, byť tady hodně „Ryvolovský“, se nedá přeslechnout. Kapela zní příjemně trampsky a také mnohé z textů jsou zdařilé, třeba Ráno když svítá nebo Balada o nevydařeném večeru. Druhá jmenovaná zaujme také po všech ostatních stránkách. Vystoupení mělo i několik slabších momentů, o kterých nevím, zda je připisovat tomu, že se muzikanti špatně slyšeli a nebo jen „ujeli“. Napadá mě, že bych si měl tuhle kapelu poslechnout ještě jednou. Věřím totiž, že bych objevil mnoho věcí, které člověk na poprvé přeslechne i přehlédne. Ještě když jsem jel tramvají přes půl Prahy z Karlína, dozrávalo ve mně to příjemné teplo z právě skončeného koncertu, nebo z toho vína...
3. 8. 2005 (www.foltime.cz)
JAK TO VELKEJ PINĎA PŘEPÍSK - ČILI FOLKOVÁ RŮŽE 2005 (Cimbura) ...Sobota 16. července, 10.00 hodin, Dolní náměstí: Dva šikovní mládenci, Ondra a Ondra se mi představili, tu s ryzím amatérským nadšením drží již druhý den v režii, inspici a konferanci open scénu. A dobře! Dnes hrály skupiny Krátká předehra (zaujala mne především dobře hraná jazzová gibsonka), Deset pohledů (nebyl to můj šálek čaje) a Kámen úrazu (potěšil mě muzikantským skokem vpřed, který udělal od bohnického konkurzu Zahrady, gratuluju!)...
19. 4. 2005 (www.folktime.cz)
"Stručný" průvodce pražským konkursem Zahrady (Džeksna) ...Kámen úrazu působil dojmem, jakoby se dali dohromady těsně před konkursem. Kapela trampského žánru předvedla zpěvné písničky, dvě zpěvačky Myšáků nebyly sólově příliš výrazné...
